Něco o pstruzích



Pstruh je český rodový název pro několik druhů lososovitých ryb z rodů Salmo a Oncorhynchus. Jsou to štíhlé dravé ryby žijící v horních částech toků (pstruhové pásmo), vyžadují totiž chladnější vodu s vyšším obsahem kyslíku. Je rozšířen ve vodách celé Evropy.

V České republice žije pstruh jezerní, pstruh potoční, pstruh americký duhový a pstruh mořský.

Popis

Pstruh má vřetenovité, svalnaté tělo, které je ze stran mírně zploštěno. Má poměrně velkou klínovitou hlavu, s hluboce rozštěpenými a širokými ústy. Silné čelisti jsou opatřeny drobnými zuby. Má zaokrouhlené břišní i hřbetní ploutve, které jsou poměrně krátké. Pro pstruha je klasická tuková ploutvička. Pstruh se v českých vodách vyskytuje v mnoha podobách. Na straně jedné, se můžeme setkat s vysokým a krátkým tělem, na průřezu oválným či zploštělým, na druhé straně jsou jedinci s tělem protáhlým a nízkým, zpravidla však mají tvar mezi oběma uvedenými extrémy.

Hřbet bývá zbarven zelenohnědě, jindy žlutočerně, existují však i další barevné varianty. Břišní část bývá vždy světlejší, s odstíny do žluté či špinavě bílé. Na hřbetě, bocích i na hřbetní a tukové ploutvičce bývají červené skvrny, které jsou většinou na bocích světle olemovány. Někdy tyto skvrny mohou chybět, nebo mají jiný odstín. Samci mají delší hlavu než samice, u starších jedinců se objevuje hákovité zahnutí spodní čelisti.

Potrava

Pstruh se živí zejména larvami vodního hmyzu, především chrostíků, jepic a pakomárů. Ale také náletovým suchozemským hmyzem. Větší jedinci se živí i menšími rybkami, obojživelníky i malými savci. Ve stojatých vodách činí složku jeho potravy i zooplankton. Při komerčním chovu se podávájí speciální krmné granule.

Rozmnožování a vývoj

Pstruzi v našich podmínkách dospívají mezi druhým a třetím rokem života. Relativní plodnost samic kolísá v intervalu 2000 – 3000 ks/kg, ale v málo úživných horských potocích je to méně. Jikry bývají žluté a relativně velké, mají průměr 4 až 6 milimetrů. Ke tření dochází v říjnu a listopadu a závisí především na teplotě vody v daném toku. Do trdlišť dlouze migrují, přičemž jsou schopni překonávat poměrně vysoké vodní překážky, jako jsou vodopády a jezy. Jako trdliště si vybírá místa s písčitým nebo štěrkovitým dnem, s pomaleji proudící vodou a hloubkou do 0,5 metru. Vytloukají břichem ve dně oválné jamky až 50 centimetrů dlouhé, do kterých v několika dávkách ukládají jikry, které samec oplodňuje. Během tření oba rodiče víří písek a drobný štěrk, který jikry překrývá. V přírodních podmínkách dochází k vylíhnutí larev v únoru až březnu.

Pstruh se dožívá věku 3 až 5 let, starší jedinci se vyskytují velmi zřídka. Jeho růst je závislý na množství potravy v dané lokalitě, v málo úživných tocích dorůstá ve věku 5 let do velikosti okolo 20 centimetrů, v lepších podmínkách větších řek přes 30 centimetrů.

Přežití

Pstruh potoční je náchylný na znečištění vody, ve které žije. Jako hraniční hodnota, kterou není schopen již přežít, se uvádí koncentrace 0,025 až 0,075 mg anorganického hliníku v litru vody při pH 4,5 až 5,3.


 

Pstruh obecný jezerní (Salmo trutta morpha lacustris; L., 1758) je sladkovodní ryba z čeledi lososovitých, která je rozšířena prakticky v celé Evropě. Obývá chladná horská nebo podhorská jezera, ale i údolní nádrže a tře se v jejich přítocích.Je jedna z forem pstruha obecného.

Pstruh obecný potoční (Salmo trutta morpha fario; L., 1758) je sladkovodní ryba z čeledi lososovitých, která je rozšířena prakticky v celé Evropě. V České a Slovenské republice se vyskytuje ve středních a horních úsecích toků, v horských potocích i ve velkých nadmořských výškách (ve Vysokých Tatrách až 1500 metrů nad mořem). Důležitými faktory pro jeho výskyt je zejména teplota vody, její čistota a obsah kyslíku ve vodě. Můžeme jej však nalézt i v úsecích řek pod přehradními nádržemi, kde nachází vhodné životní podmínky.

Pstruh duhový neboli pstruh americký duhový, (Oncorhynchus mykiss; Walbaum, 1792) je sladkovodní ryba z čeledi lososovitých, která byla introdukovana do pstruhového a lipanového pásma.

Pstruh duhový se v současné době velmi rozšířil, zejména pro kvalitní maso a jeho rozsáhlé potravinářské využití; šlechtěním a velkou flexibilitou života se stává i obyvatelem rybníků, tůní, jezer a velkých přehrad, ale i v původním toku řek, kde vytlačuje citlivého pstruha potočního. Pohlavní dimorfita je patrná, samec má výrazně zakřivenou spodní čelist a má velmi výrazné duhové barvy, zejména podél postranní čáry, a černé tečky. Samice je o mnoho světlejší, někdy až stříbrná. Délka v dospělosti činí 20–90 cm, největší potvrzená hmotnost je okolo 8 kg. Je jedním z mála živočišných druhů které si samy nedokáží v těle vytvářet vitamín C.


Pstruh obecný mořský je dravá ryba z čeledi lososovití.Je migrující forma pstruha obecného, která se vyznačuje stříbřitým zbarvením. Obdobně jako losos obecný, odplouvá ve věku dvou až tří let do moře a do řek se vrací před rozmnožováním. Od lososa obecného se liší hlavně ostře zakončenou ocasní ploutví.


Zdroj: www.wikipedia.cz


Hodiny
 
Advertisement
 
Návštěvnost
 
TOPlist
Aktuální počasí
 
BlueBoard.cz
Video z líhně
 
Anketa
 
BlueBoard.cz
 
Dnes již byli 13 visitors (63 hits) zde!
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=